fbpx

Insight

Studenti MBA

VUML V: Výchova a vzdělání manažerů v Čechách

Ať žije revoluce! Pryč s vedoucími! Všichni máme právo být manažery! Také máte občas pocit, že nová generace manažerů přiletěla z jiné planety? Jsou hlavně free, cool a in, nejlepší, nejefektivnější, nejflexibilnější a připraveni na cokoliv. Státní i soukromé školy jich chrlí stovky. Protože studium managementu je dostupné, všichni mají právo manažery být a všichni musí mít stejné příležitosti…

Při pročítání inzerátů mám občas pocit, že slovo sekretářka či obchodník je archaickým výrazem, protože dnes jsou „in“ výhradně office manažerky či account manažeři.
Ačkoliv je na trhu práce mladých manažerů více než dost, vy stále nemůžete sehnat někoho schopného, kdo by vám pomohl řídit vaši firmu? Jak je to možné? Vždyť naprostá většina institucí zabývajících se vzděláváním manažerů deklaruje jasný důraz na praxi a osvojení klíčových manažerských kompetencí. Kde tedy tito kompetentní manažeři jsou?

Kdo je dobrý manažer

Management je zejména v posledních 15 letech velmi populárním studijním oborem. Příčin je několik: V ČR jde o poměrně moderní, a tedy atraktivní obor. Oproti vzdělávání v oblasti řemesel skýtá studium managementu, zejména mladým lidem, relativní perspektivu úspěšného života. Tedy tak, jak úspěšný život dnešní společnost chápe. Životní úspěch je v dnešní době chápán zejména jako kombinace moci (vlivu) a finanční nezávislosti. A která profese se v dnešní době tomuto ideálu přibližuje nejvíce? Motivace pro studium manažerských dovedností je u různých studentů pochopitelně různá, benefity spojené s výkonem manažerské práce si však většina současných i budoucích manažerů představuje stejně.

V manažerské literatuře vydávané na celém světě se dočtete o tom, co to znamená být dobrým manažerem. Po nastudování této literatury a absolvování většiny přednášek nejspíše dojdete k závěru, že manažer musí být hlavně výkonný, přinášet firmě pravidelně finanční zisk prostřednictvím důsledné kontroly podřízených, být odolný vůči stresu, přesvědčivý v argumentaci.

Podíváme-li se do většiny výše zmiňované literatury, dozvíme se dále, že manažer musí bezpečně ovládat zejména tyto disciplíny: Strategické a finanční řízení, efektivní komunikace, tvrdé nekompromisní vyjednávání s cílem dosáhnout požadovaného výsledku, zvolit správné argumenty pro poražení protivníka, motivace týmu prostřednictvím různých technik osvědčených v manažerské praxi atd.
Většina těchto knih a od nich se odvíjejících studijních oborů a kurzů pro manažery je založena na principu nezpochybnitelných pravd vedoucích jednoznačně k vytouženému cíli v podobě manažerského úspěchu a finanční nezávislosti. Priority jsou jasné – rychle, efektivně, bezchybně rozhodovat na základě předem definovaných operativních plánů vycházejících ze zkušenosti firem a jejich požadavků s cílem maximalizovat zisk firmy.

V podstatě by se dalo říci, že dle většiny autorů manažerské literatury a manažerských kurzů je manažer velmi precizně zpracovaná mechanická součástka v obrovském soukolí zajišťující hladký chod celého stroje. Jenže v praxi nestačí pouze mechanicky utáhnout či vyměnit součástku. Lidé jsou nevyzpytatelní, plní emocí – a to se moderní manažeři ve školách neučí, a možná i vy jste prošli touto zkušeností a prozřením.

Jsme uprostřed revoluce ve vzdělání

Současné společenské klima je charakteristické tlakem na výkon a prosazení individuality jednotlivců. V tomto kontextu sociologové hovoří o tzv. době postmoderní či individualistické revoluci. A doba postmoderní je holt doba postmoderní. Pro přežití již není důležité fungovat jako společnost, tým, ale prosadit se jako lídr, vítěz, být nejlepší z nejlepších.

Ukousnout co nejvíce z pomyslného koláče. To vyžaduje často nejen píli a vytrvalost, ale také pořádně ostré lokty a často schopnost potlačit v sobě morální zásady. Možná toto tvrzení považujete za příliš radikální. Někteří z vás jistě vychovávají své potomky v souladu se „zastaralými“ hodnotami, jako jsou poctivost, pracovitost, píle, slušnost, respekt atd. Z médií a často později i z vlastní zkušenosti se však dozví, že ti nejúspěšnější se těmito hodnotami neřídí, alespoň ne vždy.

Tradiční hodnotově orientovaná výchova tak dostává povážlivé trhliny a mezi mladými lidmi bývá stále složitější tradiční pohled na hodnoty obhájit jako užitečný a funkční. Ukazuje se totiž, že mnohem jednodušší je osvojit si pár hesel a výrazů bez pochopení hlubšího významu.

Zatímco tradiční vzdělání bylo zaměřeno na získání informací, kterým bylo nutno porozumět, ztotožnit se s nimi, zvnitřnit je. Např. Sókratovo „Poznej sám sebe“ v sobě zároveň nese poctivou a obtížnou práci na sobě sama. Ve společnosti polovzdělanosti akcentující rychlé výsledky a tah na branku lze tyto informace získat, ale ne si je již osvojit. Je to redukce na několik hesel, která si je možné rychle zapamatovat, aniž by člověk vnímal nějaké souvislosti.

Titul coby klíč ke kariéře

Jak říká kolega PhDr. Josef Kasal, Ph.D.: „’Poznej sám sebe‘ se tak stává spíše bonmotem než pochopenou skutečností a zkušeností. Polovzdělanost chce suverénně ovládat něco, co nemůže pochopit. Polovzdělanost je důsledkem zředění a snížení náplně klasického vzdělání, přistřižené podle předpokládané potřeby mladých.

Výsledkem a cílem vzdělání již tedy vždy není hluboké pochopení, ale titul. Teorie (jakožto popsaná praxe) je nežádoucí, tolik žádanou praxi absolventi často nejsou schopni zvládnout. Tento stav velmi nahrává různým vzdělávacím institucím, které si ze vzdělání vytvořili velmi lukrativní byznys. Například manažerské online MBA vzdělávání. Dle mého soukromého názoru se jedná o velice povedený byznys model zajišťující maximální zisky poskytovatelům, a to při minimálních nákladech.

Podstatou MBA vzdělávání je zejména sdílení zkušeností napříč obory a možnost pracovat na vlastních projektech pod vedením profesionálů. Každý, kdo se seriózně zabývá efektivitou a psychologií vzdělávání, ví, že fyzický kontakt mezi studenty a lektory má zcela jinou kvalitu oproti online sdílení materiálů a případně Skype hovorům.

V neposlední řadě vidím problém v systému zkoušek, který probíhá formou online testů. Studium MBA přeci není o naučení se textů nazpaměť, ale o hlubším pochopení podstaty a rozvoji osobnosti a výsledkem by měl být kultivovaný manažer, připravený nejen po stránce odborné, ale i osobnostní.

Přesto je tento model poměrně oblíbený u manažerů, kteří potřebují pouze titul MBA (který vnímají jako klíč ke kariéře) či všeobecně předpokládají stejnou kvalitu studia u všech institucí a volí nejjednodušší způsob. V konečném důsledku se však nelze divit, tento systém vzdělávání reflektuje vztah českých manažerů ke vzdělání.

 

VUML je Večerní učení managementu a leadershipu – společný projekt Veracompu Společnosti pro management a leadership za účelem kultivace a kvalitního vzdělávání české a slovenské manažerské scény.

Sdílet:
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK

Posted by -
DALŠÍ ČLÁNEK

Posted by -

Chcete dostávat měsíční přehled toho nejzajímavějšího z ICT Blogu?