fbpx

Business

Linux je všude

Linux: Co jste o něm možná nevěděli

Brzy to bude 30 let, co finský student jménem Linus Torvalds na internetu zveřejnil kód svého bezplatného operačního systému – toho, který dnes známe jako Linux. Software, jehož autor neměl komerční ani jiné ambice se za tu dobu stal jedním z nejpoužívanějších nástrojů ve světě ICT.

 

Linux má největší instalační základnu ze všech operačních systémů. Najdete jej jednoduše všude: Od superpočítačů po telefony s Androidem, Chromebooky a na všech druzích vestavěných zařízení a věcech jako jsou čtečky elektronických knih Kindle a chytré televizory. Linux má obrovský vliv na technologii a svět: Pojďme se podívat na pár zajímavostí, které o něm možná ještě nevíte.

 

Bezejmenný

Název Linux vznikl až později: Při uvedení neměl název a sám Linus o něm mluvil jen jako o „svobodném operačním systému.“ Za název vděčíme správci sítě na helsinské univerzitě. Tomu se totiž nelíbil Linusův návrh „Freax“ (složenina „free“ + „freak“ + „Unix“) a založil prostě složku Linux – „Linusův Unix.“ A bylo vymalováno… Názvem to ale nekončilo, lidé ještě museli přijít na to, jak tuto složeninu vyslovit. Sám Linus poskytl zvukový soubor, kde poprvé zaznělo (zhruba) „Leenucks.“

 

Roste!

Od roku 1991 zdrojový kód „trochu“ narostl: První verze systému měla nekomprimovanou velikost menší než 1 MB. Stabilní jádro verze 5.2.7 má cca 103 MB komprimované, 946 MB nekomprimované. Slušný pokrok, že? A co teprve ty možnosti!

Hodně možností. Podle stránky Distrowatch bylo na webu zaregistrováno více než 850 různých Linuxových distribucí (variací Linuxu). Mnohé z nich během let upadly, ale podle zmíněného zdroje je v současné době uvedeno 260 „aktivních“ linuxových distribucí. Mezi ty nejznámější patří Red Hat Enterprise Linux, Fedora Linux nebo CentOS. Navíc, pokud bychom započítali i varianty hlavních distribucí, jako je například rotace Fedory, čísla by výrazně stoupala.

Američtí vývojáři neopomenou při této příležitosti zmínit distribuci Linuxu s tématem Hannah Montana (podle seriálu s Miley Cyrus, jejím otcem a bratrem v hlavních rolích). Když budeme citovat Red Hat Blog: „Bohužel opravdu existuje. Svět je divné místo.“

 

Překotný vývoj

Linuxové jádro mělo systém verzí sudých vydání pro stabilní jádra a lichá vydání pro vývojová jádra. Například jádro 2.2 Linuxu bylo „stabilní“ jádro, 2.3 bylo nestabilní. To se změnilo od jádra s označením 2.6 – když se komunita snažila uvolňovat nová jádra rychleji.

Dlouhý vývoj má přitom tradici: Trvalo skoro tři roky, než se jádro Linuxu dostalo na 1.0, a pak o něco více než dva roky do verze 2.0. Dalších 15 let trvala cesta k jádru verze 3.0 – a pak skoro pět let, než bylo vydáno jádro 4.0. Podle Linuse jsou ale číselná označení zavádějící a on sám se jimi moc neřídi.

A kdo vlastně Linux vyvíjí? Samotný kód má tisíce přispěvatelů. V roce 2016 nadace Linux identifikovala 13 594 přispěvatelů, kteří se podíleli na vývoji mezi roky 2005 až 2016. Jádro samotné má pak více než 22 milionů řádků kódu.

Pozor, statistika nezohledňuje přispěvatele před zahájením sledování v roce 2005…

 

Tučňák Tux a ďábel Tuz

Když se řekne Linux, většina nadšenců si vybaví oficiálního maskota – tučňáka Tuxe. Ale víte, že Tux měl oficiální přestávku během uvedení jádra 2.6.29, kdy byl nahrazen Tuzem?

TuzTuz byl tasmánský ďábel (anebo Tux, který měl na sobě kostým tasmánského ďábla – posuďte z obrázku sami), a byl vybrán, aby zvýšil povědomí o ohroženém stavu tohoto druhu. Tradiční charitativní aukce Linux.conf.au pak vybrala na záchranu tasmánského ďábla asi 40 000 USD.

 

Život bez Gitu?

Bez Linuxu by pravděpodobně nebyl ani Git. Linus Torvalds vytvořil Git pro vývoj linuxového jádra, protože nebyl spokojen s existujícími systémy pro správu verzí. Linux tedy není jen zodpovědný za obrovský ekosystém kolem operačního systému, ale také položil jádro toho, co je v současné době nejpopulárnější platformou sociálního rozvoje softwaru, která se dnes používá.

 

Jedině Android!

Android sice přinesl Linux na stříbrném podnose více než miliardě uživatelů, ale nebyl to první linuxový mobilní systém. Tenhle primát patří telefonu Motorola A760 z roku 2003. Díky tomu si už tehdy mobilní telefon uměl poradit s videem, hudbou, instant messagingem a dalšími funkcemi, bez kterých bychom se dnes již neobešli.

První komerční telefon se systémem Android na trhu byl HTC Dream v září 2008. Tenhle „zázrak“ byl dodáván s fyzickou klávesnicí, malým trackballem a neuvěřitelným rozlišením 320×480. Pamatujete?

 

Kluci s rudým kloboukem

Zabruslíme do historie: První veřejné vydání Red Hat bylo k dispozici během svátku Halloween roku 1994. Šlo o Betu (verze 0.9), která byla dodána se stabilním linuxovým jádrem 1.0.9 nebo jádrem 1.1.54 dev (pro dobrodruhy – a přiznejme si to, pokud jste v roce 1994 používali Linux, byli jste dobrodruzi!)

Red Hat dnes patří mezi nejúspěšnější distribuce a daří se mu i tam, kde byste to nečekali. Pokud například vidíte film se spoustou digitálních triků, existuje velká šance, že vykreslení tohoto filmu bylo provedeno v systému Linux. První hollywoodský spektákl, který se k jeho použití veřejně přiznal, byl Titanic. Triková společnost Digital Domain využila síť 200 strojů Alpha se systémem Red Hat Linux k urychlení doby trikového vykreslování – a že bylo co urychlovat!

 

Tetris a orchestr

Instalace Linuxu nebyla vždy jednoduchá, ale občas uměla být i úmyslně zábavná. V dobách, kdy byly disky ještě pomalé a uživatelé netrpěliví, Caldera OpenLinux obsahoval hru typu Tetris, kterou jste mohli hrát, zatímco se systém instaloval.

Věděli jste také, že existuje linuxový orchestr? Linux Laptop Orchestra (L2Ork) je často popisován jako „soudobý intermediální soubor“, který „mísí tradiční orchestr se stále dostupnějšími technologiemi interakce člověk-počítač za účelem zkoumání expresivní síly gesta, komunitní interakce, disciplinárně-agnostického prostředí a vícerozměrnosti umění“. Pokud vám z toho jde hlava kolem, můžete hned přejít na YouTube a vychutnat si uklidňující zvuky Linuxu.

 

Kdy vyjde nová verze?

Jak už jsme zmínili výše, linuxové jádro není vydáno podle nastaveného plánu a jeho vývoj trvá dlouhou dobu. Pokud byste ale potřebovali nutně vědět, kdy dojde k dalšímu updatu jádra, proč nezkusit křišťálovou kouli? A to doslova: Na webu „PHB Crystal Ball“ najdete předpověď pro dalších pět verzí…

 

Za ICT Blog přejeme Red Hatu všechno nejlepší k 25. narozeninám a těšíme se na další dlouhou a úspěšnou spolupráci!

Sdílet:
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK

Posted by -
DALŠÍ ČLÁNEK

Posted by -

Chcete dostávat měsíční přehled toho nejzajímavějšího z ICT Blogu?